List a kůra

Listy černého bezu jsou lichozpeřené, vstřícné a uspořádané po pěti. Jednotlivé lístky jsou podlouhlé, mají vejčitý tvar a na krajích jsou pilovité. Délka listů se pohybuje mezi pěti až deseti centimetry.

Pětičetné listy černého bezu.
Pětičetné listy černého bezu.

Kůra je v mládí bradavičnatá a nepříjemně vonící. Později je vertikálně rozpraskaná, korkovitě měkká. Dřeň větví tzv. bezová duše je čistě bílá.

Kůra černého bezu.
Kůra černého bezu.

Přestože se list i kůra v minulosti doporučovaly k léčení různých neduhů, v současné době nemáme důkazy o účinnosti takovéto léčby. List, kůru ani kořen černého bezu nikdy neužíváme vnitřně.

Přečtěte si prosím upozornění o jedovatosti černého bezu.

„Proč používat listy a kůru? Když tu máme květy a plody.“ A obojí je tak výborné i po chuťové stránce…

Na internetu jsem dohledal co všechno „léčí“ list, kůra nebo kořen černého bezu:

  • bolesti kloubů a zubů
  • zánět močového ústrojí
  • onemocnění šlach
  • křečové žíly
  • hemeroidy
  • popáleniny

též prý: čistí krev, odvodňuje organismus, pomáhá při detoxikaci, ulevuje od bolestí

Trápí-li vás některý z výše uvedených neduhů, vyhledejte pomoc u svého lékaře. Všechny uvedené nemoci lze dnes běžně léčit a u těchto případů není „samoléčba“ ku prospěchu věci.

Větve a kmen černého bezu

Z bezových větví a dřeva se na Slovensku vyrábějí tradiční hudební nástroje – fujary a píšťalky zvané koncovky. Větší kusy dřeva se používají (stejně jako na fujaru) na výrobu hudebního nástroje zvaného didgeridoo.

Větve a kmen černého bezu.
Větve a kmen černého bezu.

Dřevo na výrobu nesmí být napadené plísní nebo houbou a sbírá se nejlépe v zimě v době nejvyšších mrazů. Pak následuje sušení, na píšťalku minimálně rok a na fujaru roky tři. Samotné odvrtání a následné ladění je tak trochu věda a proto doporučuji navštívit nějaký kurz přímo u výrobce těchto nádherných hudebních nástrojů.

Jidášovo ucho a černý bez

Jak jsem zmiňoval v předchozím odstavci, dřevo černého bezu může být napadeno houbou. Často to bývá houba, známá jako Jidášovo ucho. Nejčastěji ji najdeme na porušených nebo už mrtvých kmenech. Jedná se o jedlou stopkovýtrusou houbu, rostoucí u nás hojně, a to po celý rok včetně zimy.

Houba Jidášovo ucho. Autor: Svdmolen

Další informace o černém bezu: