Bez černý (Sambucus nigra) je bohatě větvený, listnatý keř nebo strom dorůstající do výšky tří až osmi metrů. V době květu má bohaté a intenzivně vonící žlutobílé květy. Plodem černého bezu jsou až 6 mm velké, černo-fialové šťavnaté peckovice, lidově zvané „bezinky“.
Musím se zmínit o tom, že černý bez je v mnoha informačních zdrojích uváděn jako „nejčastěji používaná léčivá rostlina na světě“ nebo jako „zázračná rostlina“, která vyléčí všechny neduhy. Je to dáno tím, že historicky se černým bezem léčilo snad téměř vše.
Příznivé účinky na lidský organismus černý bez bezesporu má a současný farmaceutický průmysl má zájem zejména o sušené květy. Ke všem léčivkám je vždy potřeba přistupovat obezřetně a vědět i o jistém nebezpečí při využití syrových částí černého bezu.
Lidové názvy
Jistě jste slyšeli označení jako bezinka a bezinky. Další méně časté a spíše lokální názvy jsou bzinčí, bzinky, baza, bazičky, kozičky, smradinky, kašička i psí bez. Názvem bezinky označujeme jak plody (bobule), tak i celý keř. Například u nás na Vysočině je běžné sirup z květů černého bezu nazývat „bezinkovou šťávou“.
Výskyt černého bezu
Černý bez roste volně především na venkově na světlých i polostinných místech. Vyhovuje mu vlhká půda bohatá na živiny, především dusík. Nejčastěji se s ním setkáme podél cest, na mezích, rumištích a jiných kamenitých místech. Nalezneme ho v zahradách i na vlhkých lesních mýtinách.
Mapa výskytu černého bezu v České republice
Níže vidíte mapu, kde je (nebo byl) zaznamenán výskyt černého bezu. Z mapy je patrné, že černý bez roste po celé ČR.
V České republice je bez černý původním druhem. Černý bez je rozšířený téměř po celé Evropě. Ve střední Evropě je to dokonce jeden z nejběžnějších keřů. Mimo Evropu se vyskytuje v oblasti od Malé Asie přes Kavkaz až po Kaspické moře.
Černý bez do naší krajiny neodmyslitelně patří
Pamatuji si doby, kdy černý bez rostl snad na „každém rohu“. A protože bezinkovou šťávu (sirup) děláme v rodině od nepaměti, mám výskyt černého bezu v okolí bydliště podrobně zmapován. Ještě před 10-15 lety nebyl vůbec žádný problém natrhat si pytel velkých květů během dvou hodin a to i s cestou.
V současné době se setkávám s tím, že léta navštěvované lokality postupně mizí. Každý z nás se může zamyslet, jestli je úplné vyřezání černého bezu nutné. Zejména na remízcích v polích, kde nikomu nevadí.
Sběr černého bezu
U sběru, zejména v době květu, si musíme být jistí, že se jedná o správnou rostlinu tedy o bez černý. V České republice je původním druhem i bez červený a bez chedbí. Oba druhy jsou pro naše kulinářské potřeby nepoužitelné a jsou označovány jako jedovaté. Prostudujte si prosím jednotlivé druhy, ať nedojde k omylu.
U černého bezu se nejčastěji se sbírá květ a plod (bezinky). Květ na sušení sbíráme nejlépe za suchého počasí a těsně před jeho rozvinutím. Na sirup sbíráme květy i rozvinuté. Květy bezu jsou celé jedlé a dokonce se z nich dělá pochoutka zvaná kosmatice. U plodů si musíme dávat pozor na to, že mají zasyrova projímavé účinky a zejména dětem hrozí i otrava. Tyto nežádoucí vlastnosti však mizí usušení nebo převařením.
Sběr listů, kůry a kořene
Listy černého bezu se sbírají nejčastěji na čaj (výluh) v období léta. Výluh z listu je prý močopudný a čistí krev. Dříve se čerstvé mladé listy rozemlely a přikládaly na např. na bolestivé klouby. Z rozemletých suchých listů se zastavovalo krvácení z nosu atd. My doporučuje vnitřně využívat pouze květ a plod. Listy, větve, kůra, kořeny, ale i nezralé plody černého bezu totiž obsahují chemické látky zvané lecitiny a kyanidy, které způsobují nevolnost, zvracení a průjem.
Nepoužívejte při vaření (přípravě všech pokrmů) listy, větve, kůru ani kořen černého bezu.
Zdá se vám toto upozornění příliš přísné? Nám ne, protože černý bez v podobě květů a plodů nabízí tak široké a chutné využití, že není potřeba zpracovávat i listí, větve atd. Více o nebezpečí při požití syrových částí černého bezu naleznete na stránce: upozornění.
Využití černého bezu
V současné době se hlavně jedná o pochutinu s příznivými účinky na organismus, kterou si užijeme především v podobě šťáv, sirupů, limonád, povidla i marmelád. Výborné jsou z černého bezu také likéry a vína. V potravinářství se nejvíce používají plody (bobule). Ty obsahují černo-fialově zbarvenou šťávu, která se používá jako potravinářské barvivo. Plody zbavené peciček zase jako náhražka za dražší ovoce. Typickým příkladem tohoto použití je u levných jogurtů, kde plody černého bezu nahrazují mnohem dražších borůvky.
Léčivé účinky
Černý bez má na náš organismus řadu pozitivních zdravotních účinků. Tyto účinky znaly a využívaly už naše babičky. Květy i plody černého bezu mají silné antioxidační účinky. Nejsilnější důkazy o účincích na lidský organismus jsou při chřipce a nachlazení.
Zajímavostí je, že krém na opalování s obsahem samotného výtažku z černého bezu má ochranný faktor 9,88. K účinkům si tedy můžeme připsat ještě ochranu před UV zářením.
Slova lékaře: „Přiměřeně můžete černý bez konzumovat, ale neočekávejte od něj žádné zázraky. Je to dobrý podpůrný prostředek při nachlazení a chřipce a skvělý doplněk stravy.“
Z vlastní zkušenosti mohu všem doporučit sirup z květů, který celoročně používám. V zimě si sirup přidávám do horkého černého čaje, protože ta vůně a chuť jsou prostě neodolatelné. V létě přijde na řadu zase „bezovka“, tedy sirup smíchaný s vodou. Zde je třeba brát v potaz, že černý bez podporuje pocení a v létě to s tím moc nepřehánět.
Další informace o černém bezu:
- Základní informace
- Bezinkový sirup
- Květ
- Plod
- List a kůra
- Upozornění